Španělský galgo

   Od roku 2010, kdy jsme přišli o našeho chrtího člena smečky, Ašánka, jsem přemýšlela, které plemeno si místo azavaka pořídit. Bylo jasné, že to opět bude chrt nebo nějaké primitivní plemeno. Jsou krásní, ušlechtilí, něžní a mají své kouzlo osobnosti. První mě napadl Basenji ... je to přece jenom malý pes a do bytu, neboť jsem jej chtěla v domě, by se hodil.

   Pak jsem někde zahlédla pořad o adopcích chrtů. Byly to tenkrát adopce vysloužilých dostihových greyů z Anglie a Irska. Přestala jsem přemýšlet nad basenjim a rozhodla se, že pokud ještě někdy chrta, tak adoptovaného. Čas plynul a já hledala možnost, jak takového chrta získat. Našla jsem kontakt na organizaci, která takové adopce zprostředkovává. Najela na jejich stránky a ejhle, oni tam nebyli jen greyové, ale také galgo a podenco.

   Pročetla jsem o těchto plemenech vše, co se dalo a nakonec znovu změnila své rozhodnutí. Chci doma galga! Galgo, jak již jeho název napovídá, pochází ze Španělska a je určen především k lovu. "Galgo" španělsky znamená "chrt", takže španělský galgo = španělský chrt. A čas zase plynul ... Trvalo mi tři a půl roku od smrti Ašánka, než jsem se odhodlala organizaci oslovit a vybrala si z obrovské nabídky nechtěných chrtů toho "svého".

   V březnu 2014 jsem si jela pro svého vybraného galga, který měl tolik štěstí, že utekl svým lovcům, schoval se a dostal se tak do útulku ve Španělsku, který spolupracuje s organizací u nás. Bylo mu šest let a dostal jméno SABIO, což znamená "moudrý". Měl obrovské štěstí, kdyby jej lovci našli, určitě by jeho konec nebyl ani šetrný a ani rychlý. Opuštěných, ponechaných napospas svému osudu na ulicích nebo krutou smrtí, končí obrovské množství těchto nádherných zvířat, o tom se zde však rozepisovat nechci.

   Protože Sabičkovi bylo doma, po dobu co jsem v práci, smutno, rozhodla jsem se mu v únoru 2015 pořídít parťáka. A tak k nám přišel rok a půl starý pejsek ENZO. O jeho osudu toho moc nevím a ani snad vědět nechci. Mohu se jen dohadovat, co si tito konkrétní pejsci asi zažili. Sabio do dnešního dne nedůvěřuje určitému typu lidí, zřejmě ví proč! Enzo na druhou stranu je pes vítací ... nemá problém s nikým a ničím. Vzhledem k jeho věku toho špatného určitě nezažil tolik, co Sabio. Pravděpodobně se lovcům nehodil k lovu a tak se dostal do útulku. Naštěstí pro nás a Sabika. :) 

   S odstupem času jsem velmi ráda, že mi do života vstoupil právě "Španělský galgo". Kluci jsou sice někdy na zabití, ale množstvím lásky, kterou mi dávají najevo každým okamžikem, si vždycky všechny výstřelky urovnají. Částečně jsem hrdá i na sebe samotnou, protože chrt není pes pro každého a pro adoptované chrty to platí dvojnásob. My to však zvládli bez problémů a pevně věřím, že toto nejsou poslední pejsci, kterým jsme v podstatě zachránili život.